Knížka nás zavádí do Prahy v období po 1. světové válce, na jejímž pozadí se odvíjí příběh nudícího se rentiéra a mladé dívky ze středních pražských vrstev. Oním rentiérem je Tadeáš Pěnička. Žije z renty, samozřejmě z renty zděděné, tedy bez vlastního přičinění. Vystudoval filozofii, neboť jeho rodiče pokládali vzdělání za nutnost společenské vrstvy, ve které žili a ve které, jak pevně doufali, bude žít i jejich jediný syn. Napsal několik útlých brožurek a upřímně ho překvapilo, když pražský nakladatel svolil k jejich vydání. Ostatně svět fantazií Tadeáše Pěničku překvapuje neustále. Největší překvapení ho však stejně jako čtenáře očekává nakonec, kdy se dráha jeho života rozuzlí zcela nečekaným způsobem.